HISTORIE KNIHY STÍNŮ
Kniha stínů je záznamem kouzel ,obřadů ,receptů a dědictví bohyní,které se předávaly z matky na dceru ústním podáním čarodějnic. Nikdo neviděl ani jedinou. Možná shořely společně se svými vlastníky v dobách upalování ,nebo to jsou možná vysněné báje ,vytvořené současnými čarodějnicemi odtrženými od svých kořenů. Nikdy se to nedozvíme. Inkvizitoři dělali svou práci dobře a zůstaly pouze pověsti a pomlouvačné fantazie o čarodějnické kultuře předcházející čarodějnickému pobláznění.*
/Elizabeth Brooke/
První šamani a čarodějnice uchovávali své umění pouze ve své paměti a předávali ho ústně od učitele k žákovi. S rozvojem písma začali čarodějnice postupně zaznamenávat své rituály ,kouzla a léčitelské postupy do deníků a knih a vznikly tak první čarodějné grimoáry. Mnohé z těchto receptářů se prý předávalo z generace na generaci a každý další majitel do nich přidával nové stránky. Ať už je existence těchto knih skutečnost ,nebo legenda ,jisté je ,že většina současných čarodějnic si podobné čarodějné deníky píše.
V tradicích wiccanského čarodějnictví se tyto receptáře nazývají Knihami stínů. Tyto knihy mívají rozličnou podobu od jednoduchých sešitů ,až po pečlivě vázané knihy v kožených deskách. Tradice praví ,že Kniha stínů by se měla psát ručně ,ale mnoho dnešních čarodějů si své knihy píše a tiskne na počítači.
První wiccanskou Knihu stínů dal dohromady Gerald Gardner v roce 1949. Na základě vlastních výzkumů rituální magie namíchal literární koktejl ze zlomků starobylých obřadů ,které údajně dodržovali jeho druhové v čarodějnických sborech ,zednářských rituálů a citací výroků svého přítele a kolegy Aleistera Crowleye ,uznávaného okultisty a samozvané veličiny rituální magie. Poté se Gardner rozhodl přidat něco z Aradie a Bílé bohyně od Lelanda a Gravese a pro vyvážení připojil i špetku Ovidia a Kiplinga. Konečný výsledek ,sepsaný v nápodobě alžbětinské angličtiny a posílený přidáním 162 tzv.Zákonů bratrstva ,se stal jakýmsi katechismem pro Gardnerovu znovuzrozenou wiccu.**
Gardnerova Kniha stínů tedy nepochází z 16.století ,jak původně tvrdil ,ale je jeho vlastním dílem. Gerald Gardner je dokonce i původcem samotného názvu Kniha stínů. Doreen Valientová ,Gardnerova velekněžka tvrdila ,že si termín vypůjčil z článku publikovaném v časopise The Occult Observer v roce 1949. Pojednával o starodávném sanskrtském manuálu stejného názvu ,který popisuje ,jak číst osud člověka z délky jeho stínu.***
Fakt ,že je tradiční Kniha stínů ve skutečnosti Gardneruv kompilát a výmysl ,nic neubírá na její funkčnosti a významu ,který měla pro další rozvoj čarodějnického kultu. Původně byl text Gardnerovské Knihy stínů pečlivě střežen před veřejností a znali ho pouze samotní Gardnerovci. Dnes jsou podstatné části této knihy všeobecně dostupné ,např. na http://www.sacred-texts.com/pag/gbos/index.htm a staly se vzorem pro další Knihy stínů později vzniklých tradic.
Scott Cunningham ,veličina v oblasti samostatně praktikujících wiccanů ,nás ve svých knihách povzbuzuje ,abychom se nebáli vytvořit si své vlastní ,osobní verze Knihy stínů ,přičemž doporučuje aby naše kniha obsahovala tyto náležitosti:
1/ Kodex zásad ,podle kterých se budeme řídit
2/ Invokace Bohyně a Boha
3/ Návrh oltáře
4/ Instrukce o tvoření a rušení kruhu
5/ Rituály:Sabaty ,Úplňkové rituály ,vysvěcování nástrojů ,apod.
6/ Modlitby ,zpěvy a invokace pro různé příležitosti
7/ Popis čarodějných nástrojů
8/ Obřad sebezasvěcení
9/ Informace o bylinách ,magické znaky ,kouzla ,atd.****
CITACE :
*Elisabeth Brooke ,Kniha stínů /Oldag 1998/
**Čarodějky a čarodějnictví /Gemini 1993/
***Silver RavenWolf ,Kniha stínů /Pragma 2003/
****Scott Cunningham ,Magická wicca /Fontána 2007/
Žádné komentáře:
Okomentovat