pátek 14. srpna 2020

ČERTOVY KANAPÍČKA


Posledním a také hlavním cílem naší úterní výpravy byly tzv. Čertovy kanapíčka u Níkovic. Našel jsem toto místo zcela náhodně při prohlížení mapy. Název mě zaujal, a tak jsem začal pátrat na netu a popravdě řečeno, moc informací jsem nevypátral. Objevil jsem ale několik fotografií místa a byl jsem hned okouzlen. Ještě okouzlenější jsem byl, když jsme na místě stanuli. Na nevysokém pahorku mohylového tvaru, který se pne nad Níkovicemi, leží roztroušeno několik velkých balvanů s rozměrnými obětními mísami. Právě ony jsou nazývány čertovými kanapíčky. Kousek od kamenů stojí malá kaple. Nevím jestli jí zde kdysi lidé postavili, aby zahnali čerta, anebo proto, aby zvýraznili posvátnost tohoto místa, shodl jsem se ale s děvčaty na tom, že to tu kapličce sluší a atmosféru místa spíše podtrhuje než kazí.
Vzpomněl jsem si při průzkumu místa na článek o litevském bohu Velniasovi ze stránek slavonie.org. Velnias, který má hodně společného se slovanským Velesem a germánským Wótanem, je s podobnými lokalitami často spojován. Mnoho místních názvů spojuje na Litvě dodnes Velniase s rašeliništi, jezery, pastvinami a kameny. V článku se mimo jiné píše : Když přenáší Velnias kameny, vzedme se vzdušný vír. Když vkročí na kámen, zůstanou po něm otisky. Ty se nazývají Velnio pėdos - Velniasovy stopy - a pojí se s nimi zázračné jevy. Dešťová voda v těchto stopách získává čarovné vlastnosti, přičemž ženy tyto kameny 
vyhledávají kvůli plodnosti.
V Čechách bůh Veles v lidové tradici často splývá s čertem. Zamýšlel-li u nás například kdysi někdo nějakou lotrovinu, často se prý říkávalo : "Jakýpak Veles ti to našeptává?" A čert u nás, podobně jako Velnias na Litvě, zanechal své stopy na mnohých kamenech, které nesou dodnes jeho jméno. Celá ta velká oblast plná pastvin a kamenů na severozápad od Nadějkova se nazývá Čertova hrbatina. V okolí nalezneme např. Čertův kámen, kámen Čert a konečně nejznámější Čertovo břemeno, které jsme navštívili loni. O Čertových kanapíčkách u Níkovic jsem však dosud neměl ani potuchy. Místo je to vskutku nádherné a navzdory svému čertovskému jménu působí na návštěvníka velice pokojně. Zkusil jsem si na kanapíčko lehnout a nebýt tak studené možná bych tu i usnul.
Tohle místo je málo známé a proto neprávem opomíjené, budete-li mít cestu kolem určitě se zajeďte na kanapíčka podívat.

Pahorek mohylového tvaru skrývající svatyni.


















Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčastěji čtené