Mikyho rozumy

GERALD GARDNER - Otec moderního čarodějství

Gerald Gardner je bezesporu nejznámější osobností spojenou s moderním čarodějnictvím a Wiccou. Někteří ho pokládají za muže s velkou vizí a tvořivostí, který měl odvahu promluvit o čarodějnictví v těžkých dobách ,kdy bylo toto řemeslo ještě všeobecně pokládané za cosi zlého a negativního, jiní na ho vidí jako podvodníka a schopného manipulátora.

Gerald se narodil 13. června 1884 v malém městě nazývaném Blundellsands v blízkosti Liverpoolu v Anglii. Pocházel z dobře situované podnikatelské rodiny. Jeho otec byl smírčím soudcem a několik jeho předků bylo starosty Liverpoolu. V dětství byl vychováván hlavně svojí chůvou Josephinou "Com"McCombieovou. Trpěl totiž od mládí vážným astmatem a Com s ním v zimních měsících pobývala v lepším podnebí mimo Británii. V péči chůvy byl Gardner často ponechán jenom sám sobě ,aby si poradil jak umí ,čehož mladý Gerald využíval ke studiu historie a archeologie.

Když Gardner vyspěl v mladého muže, jeho chůva se vdala a začala žít s manželem na Ceyloně. Gardner odešel s ní a začal zde pracovat na čajové plantáži. Později se prestěhoval na Borneo a nakonec se usadil v Malajzii . Gardnera fascinovalo místní náboženství a magické tradice. Zvláště ho zaujali rituální nože a dýky , zejména malajský Kris, což je dýka s vlnitou čepelí. Napsal na toto téma práci s názvem Kris a ostatní malajské zbraně, která byla zveřejněna v Singapuru v roce 1939. Gardner se tak uvedl v akademických kruzích jako přední světový odborník ve výzkumu Malajských domorodců a jejich zbraní a stal se v této oblasti respektovaným autorem.

V letech 1923 - 1936, Gardner pracoval jako úředník pro britskou vládu ,nejdříve jako inspektor na kaučukových plantážích ,později jako celní úředník a inspektor opiových zařízení. V době ,kdy pracoval na kaučukových plantážích vydělal značné množství peněz a to mu umožnilo se věnovat jeho oblíbené zábavě - archeologii. V roce 1927 se Gardner setkává s Angličankou Donnou se kterou se témže roce i ožení. V roce 1936 opouští Gardner se svojí manželkou Malajsii a vrací se zpátky do Anglie a usadil sa v kraji Hampshire v New Forest.

Gardnera i nadále fascinuje archeologie a mnoho času trávi na expedicích po Evropě a Malé Asii. Zajímal se ,ale také o historii jednoho z nejstarších lesů v Anglii blízko New Forestu a zistil ,že místní folklor je úzce spjatý s čarodějnictvím. Přes své známé se seznámil s místní skupinou okultistů The Fellowship of Crotona/Společenství Crotony/,kteří se slečnou Besand-Scott,dcerou teosofky Annie Besand,založili divadelní spolek nazvaný První Rosenkruciánské divadlo v Anglii ,kde se i setkávali. Gardner se k nim připojil a pomáhal jim s amatérskými hrami zaměřenými na okultní a duchovní tématiku.
Uvnitř bratrstva ale existovala tajná skupina ,která zasvětila Gardnera do svých tajemství.Tito lidé tvrdili že jsou skupinou zasvěcenou do tradičního čarodějnictví ,které se uchovalo po celá staletí. Skupina seznámila Gardnera s paní Dorothy Fordham Clutterbuckovou ,která ho přijala do učení. V září 1939 byl Gardner v jejím domě zasvěcen do starého náboženství paní Edith Woodford Grimas ,která používala i jméno Daffo,a byla dedičnou čarodejnicí. Sabat paní Dorothy věřil, že je pozůstatkem jednoho z proslulých "Devíti Covenů " založených Georgem Pickingillem o 40 let dříve.V následujícím roce 1940 se tento sabat zúčastnil slavného shromáždění čarodějů při němž spojené coveny provedly rituál ,který měl odvrátit Hitlerovu invazi do Británie. Sbory čarodějnic z celé Velké Británie se sešly na Anglickém pobřeží a společně vyvolaly tzv. "hořící pochodeň" ,nesmírné soustředění duchovní energie a vyslaly fírerovi duchovní poselství s příkazem : "Nesmíš přijít. Nesmíš přejít přes moře." O tom jestli se tento rituál skutečně konal a kdo všechno se ho účastnil se dodnes vedou spory. Gardner tvrdil, že pět příslušníků sabatu zemřelo krátce po rituálu následkem vyčerpání a také jeho vlastní bylo vypětím při kouzle prý značně podlomeno.

V roce 1947 ho jeho přítel Arnold Crowther predstavil Aleisterovi Crowleymu. Jejich krátká známost vedla později k diskusi nad důvěryhodností originality Gardnerovi Knihy Stínů. Požádal Crowleye ,aby napsal všechno,co si pamatoval a tyto poznatky pak doplnil s použitím jiných čarodějných zdrojů.V té době Crowley trpěl špatným zdravím, bylo to pár měsíců před jeho smrtí,ale Gardnerově žádosti vyhověl. Učinil také z Gardnera čestného člena rádu Ordo Templi Orientis( O.T.O )a dovolil mu vést svojí vlastní lóži. V té době se Gardner přestěhoval z New Forest do Bricketts Wood u St.Alban.Tam zakoupil chatu na území nudistického klubu a řídil svojí vlastní lóži.

Postupem času Gardner nahromadil obrovské množství znalostí o folklóru, čarodějnictví a magii, a také mnoho artefaktů a surovin na magické postupy a obřadní magii. Rád by své poznatky sepsal a poskytl veřejnosti ,ale čarodějnictví bylo tou dobou v Anglii ještě mimo zákon a Dorothy mu radila nic nezveřejňovat a zůstat v utajení. Později se mu neochotně dovolila psát v podobě fikce. Výsledkem byl okultní román s názvem Pomocník vysoké magie( 1949 ) a obsahující základní myšlenky ,které později, charakterizovaly Gardnerovskou Wiccu.

V roce 1951 došlo v Anglii k oživení zájmu o Staré náboženství, což způsobilo zrušení posledních zastaralých zákonů proti čarodějství. Gardner začal vystupovat na veřejnosti ,opustil sabat New Forest a vytvořil svůj vlastní. Změna v zákoně také umožnila Cecilu H. Williamsonovi otevřít slavné "Muzeum Magiie a čarodějnictví", ( dříve nazývané Folklor Center) v Castletown na ostrově Man. Později v tomto roce přijal Williamson Gardnera jako ,ředitele muzea. O rok později když se Williamson dostal do finančních potíží ,Gardner od něj celé muzeum koupil. Díky jeho spolupráci s muzeem, Gardner se prostřednictvím muzea seznámil se všemi významnými okultisty té doby. Jeho pověst jako předního odborníka na čarodějnictví se začala rychle šířit.
V roce 1953 se Gardner setkal s Doreen Valientovou a zasvětil ji do svého sabatu. Doreen se stala Gardnerovou nejlepší spolupracovnicí. Společně s ní přepsal a rozšířil svou Knihu Stínů. Doreen také podnítila Gardnera k vypuštění některého Crowleyho materiálu a k většímu důrazu na uctívání Bohyně. S Gardnerovi spolupráce s Doreen se tak zrodila nejznámější čarodějnická tradice ,takzvaná Gardnerovská Wicca.

V roce 1954 Gardner zveřejnil svou slavnou knihu Čarodějství dnes. Podpořil v ní teorii antropoložky Margaret A. Murrayové , že moderní čarodějnictví je přežívající pozůstatek organizovaného pohanského náboženství, které existovalo dávno před pronásledováním čarodějnic ve středověku. Kniha zaznamenala okamžitý úspěch, a v Anglii se nové coveny se začaly rojit jako houby po dešti.

Gardner se stává mediálně známou osobností. Miluje svojí popularitu i když ne vždy mu byla prospěšná. Gardner jako horlivý nudista včlenil rituální nahotu do své tradice,a dostal se tak do konfliktu s jinými dedičnými čarodějnicemi,které tvrdili že vždy pracovali zahalené. Mnozí se také domnívali,že není správné zveřejňovat to,co bylo doposud tajné.

S Gardnerem se díky jeho ješitnosti stalo obtížné pracovat. Některým čarodějům vadilo ,že trval na dominanci Boha nad Bohyní a korunu všemu nasadil ,když prohlásil ,že by kněžka měla odejít do důchodu , když ji začne považovat za starou. Spor vyvrcholil v roce 1957,kdy Doreen Valientová a další členové, kteří měli dost evangelia podle Gardnera odešli a založili své vlastní coveny. Gardner pokračuje v práci a v roce 1959 zveřejnil svou další slavnou knihu Význam čarodějnictví.

V roce 1960 umírá Gardnerovi jeho manželka Donna.I když se jeho čarodějnických činností neúčastnila,byla mu věrným společníkem po dlouhých 33 let.Gardner byl její smrtí zdrcen a vrátili se mu astmatické potíže z dětství.

V roce 1962 začíná Gardnerova spolupráce s Raymondem Bucklandem který později rozšířil Gardnerovskou tradici do Spojených států. Gardner se však růstu své tradice v USA už nedočkal. Dne 12. února 1964, při návratu ze své dovolené utrpěl smrtelný infarkt a zemřel na palubě lodi. Následující den byl pohřben na břehu v Tunisu, jeho pohřbu se zúčastnil pouze kapitán lodina které cestoval.

Přestože se později ukázalo ,že Kniha stínů ,kterou Gardner vydával za přesný opis čarodějnického grimoáru z šestnáctého století je ve skutečnosti novodobý kompilát z několika zdrojů a Gardner při svém pokusu o reformu starého náboženství v podstatě vytvořil náboženství nové ,nikdo nemůže popřít jeho zásadní vliv na rozvoj moderního pohanství a čarodějnictví.