DĚDA
Včera 29.června 2010 ve 12.50h. mi umřel děda. Byl na tom v poslední době dost špatně a smrt si už přál. Přišlo to rychleji než jsme čekali ,ale je to tak určitě dobře.
V posledních dvou měsících dědečkova života jsem ho párkrát navštívil a sblížili jsme se spolu možná víc ,než za celý předchozí život. Děda mi vyprávěl mnoho věcí ze svého dětství a mládí a já se konečně také dozvěděl podrobnosti o jeho působení v partyzánském oddíle na Českomoravské vrchovině v období druhé světové války. Byl tenkrát mladý a dostával spíše jednodušší úkoly ,párkrát se ale dostal do hodně nebezpečných a skutečně bojových akcí. Při poslední návštěvě mi věnoval knihu Lidé stateční a ti druzí ,která se partyzánským odbojem na Vysočině zabývá. V knize jsou vloženy tématické výstřižky z novin a také parte kamaráda ,spolubojovníka ,který odešel "k předkům" ještě před dědou. "Vezmi si tu knihu na památku a přečti si ji." říkal mi děda ,když mi ji dával.
Zkušenosti z války přispěly k tomu ,že byl děda byl celoživotním "kovaným" komunistou. Vzpomínám ,jak těžko se smiřoval s revolucí v listopadu 1989. Byl tenkrát tak rozčílený ,že vypadal až nebezpečně. Letos z jara si děda zlámal při pádu ruku a nohu v krčku a od té doby to s ním šlo po zdravotní stránce z kopce. Dostal se nejdříve do nemocnice na oddělení ortopedie a potom na eldéenku. Před smrtí strávil ještě několik dní doma ,ale bylo mu čím dál hůř. Když ležel na ortopedii navštívil jeho souseda pacienta kněz. Děda pozoroval ze svého lůžka jak pacient dostává rozhřešení a svaté přijímání a něco se v něm pohnulo. Když pak kněz odcházel ,děda ,letitý ateista ,ho zastavil a požádal ho o zpověď. Mladý kněz dědečka vyslechl ,řekl mu par milých slov a zalitoval ,že s sebou už nemá žádnou hostii. Nelitoval však námahy a ačkoli byl už pozdní večer ,hostii někde sehnal a ještě se k dědovi vrátil. A tak i děda dostal rozhřešení. "A pak mi řekl ,že jsou mi odpuštěny hříchy. Nezlob se ,že mě to dojímá." říkal mi děda a po tvářích mu stékaly slzy. Musím se přiznat ,že jsem se držel zuby nehty ,abych nezaslzel taky. Nejsem křesťan a na hříchy a zpověď mám svůj názor ,ale za to co udělal ten kněz pro mého dědu jsem hrozně vděčný. Byl to vzácný člověk ,protože navštívil dědu pak ještě jednou ,poklekl před ním a nechal si ,on kněz ,od mého dědečka požehnat.
Dnes 30.června 2010 je to první den ,kdy můj děda už není na tomto světě. Budu na něj vzpomínat a jako anarchista jsem hrdý na to ,že je mezi mými předky člověk ,který nasazoval v mládí svůj život v boji s nacisty. Až přijde v listopadu svátek Samhain bude na mém oltáři hořet svíce i za mého dědečka.
Žádné komentáře:
Okomentovat