OBŘADNÍ MÍSTA SOUČASNÝCH POHANŮ - 9.díl
GABRETA
Dnešní díl našeho seriálu o obřadních místech bude množstvím fotografií i textu zatím zcela bezkonkurenční. Fíba nám v něm představí krásný kamenný kruh, který je obřadním místem skupiny českých vyznavačů germánského pohanství. Každý kámen v tomto kruhu má svoji zvláštní úlohu a symboliku a já proto udělám nejlépe, když nechám mluvit Fíbu samotného :
Kruh se nejčastěji nazývá "Gabreta" případně "Na Gabretě", někdy také "Na Zlatce" (podle nedaleké Zlaté Koruny). Je tvořen středovým kamenem-oltářem s vytesaným symbolem Slunce, hvězdné oblohy a vlastně i cyklu jako takového. Tento symbol ornamentální svastiky je vytvořen pomocí čtyř spirál. Spirála sama o sobě může odkazovat k životu, případně k nesmrtelnosti, pokud jí budeme vnímat jako "slunečního hada omlazujícího se svlékáním kůže" (viz znak litevské Romuvy). Čtyři spirály takto provedené mohou odkazovat na sluneční svátky v roce, čtyři roční období a také na už zmíněnou hvězdnou oblohu, která se zdánlivě otáčí kolem hvězdy Polárky.
Kruh se nejčastěji nazývá "Gabreta" případně "Na Gabretě", někdy také "Na Zlatce" (podle nedaleké Zlaté Koruny). Je tvořen středovým kamenem-oltářem s vytesaným symbolem Slunce, hvězdné oblohy a vlastně i cyklu jako takového. Tento symbol ornamentální svastiky je vytvořen pomocí čtyř spirál. Spirála sama o sobě může odkazovat k životu, případně k nesmrtelnosti, pokud jí budeme vnímat jako "slunečního hada omlazujícího se svlékáním kůže" (viz znak litevské Romuvy). Čtyři spirály takto provedené mohou odkazovat na sluneční svátky v roce, čtyři roční období a také na už zmíněnou hvězdnou oblohu, která se zdánlivě otáčí kolem hvězdy Polárky.
Tato symbolika (nejen) čtyřramenného kroužení je doložena i v lidovém kruhovém tanci. Jeden takovýto tanec z naší země popsal i Otomar Dvořák, kdy čtyři muži tanči do kruhu s holí a při každém třetím kroku pokleknou na koleno a udeří holí do středu kruhu. I ten Otomar Dvořák uznal, že tento tanec připomíná při pohledu z nadhledu točící se svastiku. Podobné dívčí kruhové tance se dodnes praktikují v Litvě a Lotyšsku a možná i jinde.
Kolem tohoto oltáře je 24 malých kamenů, na každém z těchto kamenů je vytesána jedna runa staršího Futharku. Runový kruh začíná na jihu (podle Nigela Pennicka), byly ale použity runy podle Bernarda Kinga z jeho knihy Runy.
Následuje další, druhý kruh tvořený osmi většími kameny (tak do půl pasu). Osm kamenů může odkazovat na kolo roku a jeho osm svátků v roce. Má ale také vztah k světovým stranám a slunečním svátkům. Podle Nigela Pennicka je každá světová strana symbolicky zasvěcena nějakému božstvu, existuje mužská i ženská část tohoto kruhu. Zde byl vytvořen kompromis mezi mužskou i ženskou částí, takže sever patří Wotanovi (Ódin), jih Donarovi (Thor), na východě je Frija (Frigg) a na západě Fraujo (Freyja).
Sever - Wotan.
Jih - Donar.
Východ - Frija.
A ještě jednou Frija.
Západ - Fraujo.
Mezi těmito kameny jsou další čtyři a to na severovýchodě Fruma sidus (starogermánsky "Dávný obyčej"), na jihovýchodě Thule (dle Pennicka ve významu zásvětí, případně někdy ve významu země na severu), na jihozápadě Germania (zeměpisný historický pojem) a na severozápadě Asatru Boiohaemum (Asatru, germánské pohanství. Boiohaemum, starý název země). Vzhledem k členitosti krajiny nelze přesně pozorovat sluneční svátky, dá se ale říci, že v době jarní a podzimní rovnodennosti vychází slunce na východě a západě, v době letního slunovratu se východ a západ posouvá směrem k severu, tedy ke kamenům Fruma Sidus a Asatru Boiohaemum. V době zimního slunovratu se východ a západ slunce posouvá směrem k jihu, tedy ke kamenům Thule a Germania. Dalo by se i říci, že do jisté míry významově kameny s božstvy vyjadřují mužské vlastnosti vztahující se k svrchovanosti a obecně Dumézilovu "bílému stavu brahmánů" - Wotan. Dále pak vztahující se k bojovníkům "rudý stav kšatrijů" - Donar. V ženské části bych mezi "bílou svrchovanost" zařadil Friju, coby partnerku Wotana a tedy nebeskou královnu a patronku rodiny. Naopak Fraujo, Freyja by spadala jako bohyně Vanů pod plodnost a tedy "modrý, černý, zelený stav - vaišjové". Atributy bohů na kamenech: Wotan: Dva havrani, dva vlci, valknut. Donar: Kladivo. Frija (Frigg) čáp - odtud české pohádky o tom, že čáp nosí děti. Čáp u této bohyně v její mateřské podobě symbolizuje ochránce dětské duše (nenosí je ale jak v té pohádce Dařbuján a Pandrhola!) Fraujo (Freyja): náhrdelník Brísingamen.
Severovýchod - Fruma sidus.
Jihovýchod - Thule.
Jihozápad - Germania.
Severozápad - Asatru Boiohaemum.
Jenom bych ještě doplnil, že třeba indoevropské souvislosti v duchu Dumézila nám v době vytváření kruhu nebyly ještě zcela známé, stejně jako souvislosti mezi obětním středovým kamenem a nebeskou oblohou. Těší mne ale, že lecos "sedí", tak jak se zvyšuje poznání.
Poslední třetí kruh je vytvořen zakopanými kameny poskládanými hned vedle sebe a má význam hlavně vymezující a ohraničující prostor pro úklid a údržbu místa.
Co lze v okolí najít: Na jaře dole u Vltavy petrklíče, později konvalinky na stráních nad Vltavou, jahody, na borovicích jmelí. Lesní pannu, což je ne moc známé jméno pro vemeník. Mateřídoušku. Z hub zde lze najít hřiba pravého, někdy i přímo v kruhu, křemenáče, kozáky, syrověnky, suchohřiby, bedly a kotrče. Roste zde hloh, kruh je mezi duby, z jedné strany je pole z druhé lesní stráň k Vltavě. V okolí převažuje borovice a buk, jsou zde ale také břízy. Na zoraném poli směrem ke Štěkři lze občas najít střep černé tuhové keramiky - ještě keltské a nebo pozdější? Tuhová keramika se prý vyráběla i později - nemám to ale ověřeno.
Na kruhu se občas pořádají setkání, dnes už sporadicky a v malém množství zúčastněných, dříve zde probíhala setkání "v době největší slávy Asatru" o dvaceti i více lidech (méně než třicet). To bývalo vždy v době dožínek (lughnasad) o víkendu na začátku srpna. Konaly se zde rituály vztahující se k tomuto období, tedy hrál se pomocí zúčastněných "herců" příběh z Eddy, kdy Freyjovo posel Skírni jede pro Gerdu. Na středovém kameni se potom ukládaly obětiny, což se děje i dnes, už ale ne v takovém množství. Večer probíhal Sumbel - pohanské kruhové připíjení z rohu s medovinou.
Vývoj kruhu: kruh začal vznikat na podzim v roce 1998. Nejdříve vůbec nebyl záměr stavět kruh, ale jenom postavit nějaký kamen. Později se postavily dva kameny naproti sobě. Potom čtyři kameny a ty se následně vyplnily menšími kameny do kruhu. Potom došlo k vyměnění menších kamenů tak aby souhlasil počet 24 a začalo první tesání run. Potom došlo k oddělení středového kruhu s runami od ostatních větších čtyř kamenů, byly přidány další čtyři kameny, takže vzniknul druhý kruh. Začalo tesání osmi kamenů, původně byly vytesány v severském stylu, později byly některé přetesány do domácího starogermánského stylu, ty kameny které byly vyměněny jsou v současnosti postaveny v okolí (ještě poinformuji). Doprostřed byl dovalen obětní kamen a vytesán výše popsaný symbol, do té doby byl uprostřed jenom malý vydlážděný prostor na úrovni země. Prostřední placák měl vytesaný kříž v kruhu. Tento placák byl později u ohně pod kruhem a někdo ho nakonec odnesl. První kameny byly dopravovány značně složitě a namáhavě převalováním. Později se už přesouvaly po kládách, jde to podstatně lépe. Nejdelší přesouvaný kamen zde byl asi ze vzdálenosti 100-150 metrů (dle mého odhadu). Jeden kamen zde ale není původní a to kamen s Donarem. Ten mi přivezli kolegové z práce ze Šumavy z míst u Volar. Líbil se mi, tak ho naložili na káru a protože to bylo na konci zimy a přilehlé pole bylo posekané, nezorané a sjízdné, dal se ten kamen dopravit až skoro do kruhu. Předposlední práce na kruhu bylo vytvoření třetího kruhu, toho vymezujícího a poslední práce byla oprava prvního runového kruhu, kdy jsem většinu kamenů vyměnil za trochu větší, runy jsem vytesal do větší hloubky a zároveň u starších vyměněných kamenů jsem ty staré runy odtesal, aby v okolí nepůsobily rušivě. V současnosti toto místo prochází pouhou údržbou.
K majetku: Původně jsme to neřešili, ale později nám to začalo vrtat v hlavě. Takže jsme si zjistili majitele pozemku a chtěli jsme si to užívání místa domluvit. Nakonec nás ale majitelka předběhla a přišla se na nás jednou o slunovratu (menší setkání mimo ty hlavní v srpnu) podívat. Přes počáteční nedůvěru se nakonec domluvilo, že tam můžeme zůstat, nejsme ale na svém - což je jistě chyba a pokud by zde z mého přičinění mělo vznikat nějaké další podobné místo, asi první co bych udělal by byla záležitost pozemku.
Poslední třetí kruh je vytvořen zakopanými kameny poskládanými hned vedle sebe a má význam hlavně vymezující a ohraničující prostor pro úklid a údržbu místa.
Co lze v okolí najít: Na jaře dole u Vltavy petrklíče, později konvalinky na stráních nad Vltavou, jahody, na borovicích jmelí. Lesní pannu, což je ne moc známé jméno pro vemeník. Mateřídoušku. Z hub zde lze najít hřiba pravého, někdy i přímo v kruhu, křemenáče, kozáky, syrověnky, suchohřiby, bedly a kotrče. Roste zde hloh, kruh je mezi duby, z jedné strany je pole z druhé lesní stráň k Vltavě. V okolí převažuje borovice a buk, jsou zde ale také břízy. Na zoraném poli směrem ke Štěkři lze občas najít střep černé tuhové keramiky - ještě keltské a nebo pozdější? Tuhová keramika se prý vyráběla i později - nemám to ale ověřeno.
Na kruhu se občas pořádají setkání, dnes už sporadicky a v malém množství zúčastněných, dříve zde probíhala setkání "v době největší slávy Asatru" o dvaceti i více lidech (méně než třicet). To bývalo vždy v době dožínek (lughnasad) o víkendu na začátku srpna. Konaly se zde rituály vztahující se k tomuto období, tedy hrál se pomocí zúčastněných "herců" příběh z Eddy, kdy Freyjovo posel Skírni jede pro Gerdu. Na středovém kameni se potom ukládaly obětiny, což se děje i dnes, už ale ne v takovém množství. Večer probíhal Sumbel - pohanské kruhové připíjení z rohu s medovinou.
Vývoj kruhu: kruh začal vznikat na podzim v roce 1998. Nejdříve vůbec nebyl záměr stavět kruh, ale jenom postavit nějaký kamen. Později se postavily dva kameny naproti sobě. Potom čtyři kameny a ty se následně vyplnily menšími kameny do kruhu. Potom došlo k vyměnění menších kamenů tak aby souhlasil počet 24 a začalo první tesání run. Potom došlo k oddělení středového kruhu s runami od ostatních větších čtyř kamenů, byly přidány další čtyři kameny, takže vzniknul druhý kruh. Začalo tesání osmi kamenů, původně byly vytesány v severském stylu, později byly některé přetesány do domácího starogermánského stylu, ty kameny které byly vyměněny jsou v současnosti postaveny v okolí (ještě poinformuji). Doprostřed byl dovalen obětní kamen a vytesán výše popsaný symbol, do té doby byl uprostřed jenom malý vydlážděný prostor na úrovni země. Prostřední placák měl vytesaný kříž v kruhu. Tento placák byl později u ohně pod kruhem a někdo ho nakonec odnesl. První kameny byly dopravovány značně složitě a namáhavě převalováním. Později se už přesouvaly po kládách, jde to podstatně lépe. Nejdelší přesouvaný kamen zde byl asi ze vzdálenosti 100-150 metrů (dle mého odhadu). Jeden kamen zde ale není původní a to kamen s Donarem. Ten mi přivezli kolegové z práce ze Šumavy z míst u Volar. Líbil se mi, tak ho naložili na káru a protože to bylo na konci zimy a přilehlé pole bylo posekané, nezorané a sjízdné, dal se ten kamen dopravit až skoro do kruhu. Předposlední práce na kruhu bylo vytvoření třetího kruhu, toho vymezujícího a poslední práce byla oprava prvního runového kruhu, kdy jsem většinu kamenů vyměnil za trochu větší, runy jsem vytesal do větší hloubky a zároveň u starších vyměněných kamenů jsem ty staré runy odtesal, aby v okolí nepůsobily rušivě. V současnosti toto místo prochází pouhou údržbou.
K majetku: Původně jsme to neřešili, ale později nám to začalo vrtat v hlavě. Takže jsme si zjistili majitele pozemku a chtěli jsme si to užívání místa domluvit. Nakonec nás ale majitelka předběhla a přišla se na nás jednou o slunovratu (menší setkání mimo ty hlavní v srpnu) podívat. Přes počáteční nedůvěru se nakonec domluvilo, že tam můžeme zůstat, nejsme ale na svém - což je jistě chyba a pokud by zde z mého přičinění mělo vznikat nějaké další podobné místo, asi první co bych udělal by byla záležitost pozemku.
A na závěr Gabreta v různých ročních obdobích :
Žádné komentáře:
Okomentovat