OBŘADNÍ MÍSTA SOUČASNÝCH POHANŮ - 5.díl /článek z února 2012
Čarodějnická borovice
Fotografie do dnešního pokračování seriálu o obřadních místech mi poslala západočeská čarodějnice Coreyemma, která se na své pohanské cestě zaměřuje hlavně na vanatrú, druidství, šamanismus a ženská mystéria. Vyfotografovala pro nás svoji oblíbenou borovici, ke které chodí provádět své rituály, obětiny, věštby a meditace. Přes den se v okolí pohybuje dost lidí a tak Coreyemma chodí k borovici hlavně v noci. Napsala mi o ní toto :
Toto místo jsem si oblíbila před rokem a půl. Rituály tady provádím asi od září 2011 dole u kmene, meditace několik metrů nad zemí na větvi, odkud mám dobrý výhled a kmenem krytá záda.
Často se mi zjevují božstva na okraji louky, kde přechází v hustější porost. Blíže ke mě se pravidelně objevují ženská božstva, mužská se projevují jako větší, ale vzdálenější mezi stromy.
Než jsem zde začala provádět rituály, musela jsem místo vyčistit od nespočetného množství víček od pet lahví, jinak jsem na něm žádné úpravy neprováděla.
Jako symbol spojení nosím v Knize Stínů jehličí a v prostoru mého domácího oltáře mám jednu spadlou šišku.
Už se mi stalo, že pode mnou prošel před jedenáctou večerní pejskař, ale čarodějky na stromě si těžko někdo ve tmě všimne.
A já jen dodám, že kdyby si ji ten pejskař náhodou všiml, měl by asi solidní šok. Coreyemma je prostě živel a noční meditace ve větvích stromu mi k ní úplně sedí. Možná jste si na poslední fotografii všimli, že u kořenů borovice leží několik rozhozených zelených kostek. Tuším, že to má něco společného s novým věšteckým systémem, který Coreyemma vymyslela, ale to už bychom se museli zeptat přímo jí.
Myslím, že dnešní díl seriálu by mohl být pro řadu čtenářů povzbuzením. Coreyemmina borovice je totiž důkazem, že naše obřadní místo nemusí vždycky nutně vypadat jako Stonehenge, ani nemusí být vždycky na těžko dostupném místě v divočině. Pokud máme otevřená srdce a dobrý vnitřní zrak, může si nás přitáhnout i docela nenápadné místo v našem nejbližším okolí.
Toto místo jsem si oblíbila před rokem a půl. Rituály tady provádím asi od září 2011 dole u kmene, meditace několik metrů nad zemí na větvi, odkud mám dobrý výhled a kmenem krytá záda.
Často se mi zjevují božstva na okraji louky, kde přechází v hustější porost. Blíže ke mě se pravidelně objevují ženská božstva, mužská se projevují jako větší, ale vzdálenější mezi stromy.
Než jsem zde začala provádět rituály, musela jsem místo vyčistit od nespočetného množství víček od pet lahví, jinak jsem na něm žádné úpravy neprováděla.
Jako symbol spojení nosím v Knize Stínů jehličí a v prostoru mého domácího oltáře mám jednu spadlou šišku.
Už se mi stalo, že pode mnou prošel před jedenáctou večerní pejskař, ale čarodějky na stromě si těžko někdo ve tmě všimne.
A já jen dodám, že kdyby si ji ten pejskař náhodou všiml, měl by asi solidní šok. Coreyemma je prostě živel a noční meditace ve větvích stromu mi k ní úplně sedí. Možná jste si na poslední fotografii všimli, že u kořenů borovice leží několik rozhozených zelených kostek. Tuším, že to má něco společného s novým věšteckým systémem, který Coreyemma vymyslela, ale to už bychom se museli zeptat přímo jí.
Myslím, že dnešní díl seriálu by mohl být pro řadu čtenářů povzbuzením. Coreyemmina borovice je totiž důkazem, že naše obřadní místo nemusí vždycky nutně vypadat jako Stonehenge, ani nemusí být vždycky na těžko dostupném místě v divočině. Pokud máme otevřená srdce a dobrý vnitřní zrak, může si nás přitáhnout i docela nenápadné místo v našem nejbližším okolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat