OBŘADNÍ MÍSTA SOUČASNÝCH POHANŮ - 15.díl
Tomasova lesní svatyně
Když jsem si před pár dny prohlížel fotografie, které nám do seriálu o obřadních místech poslal Tomas, moje srdce zajásalo. Tomasova lesní svatyně je přesně podle mého gusta. Je nenápadná, kráčí-li okolo člověk, který neví, že tam něco je, ani si jí nevšimne. Navíc je zasvěcená Wótanovi, jehož jednooká tvář se zde na nás dívá ze starého suchého kmene stromu a Wótan je jeden z mých oblíbených bohů.
Poprosil jsem Tomase, aby mi napsal i něco o své pohanské víře :
Pohanem, co se týče myšlení, jsem v podstatě od dětství, i když skutečné praxi jsem se tehdy nevěnoval:-). I díky své silně katolické babičce z vesnice, kde jsem trávil mnoho času, jsem jako dítě začal vnímat silné rozpory v křesťanské víře, kdy lidé na jedné straně dodržovali prastaré zvyky, kterými v podstatě hřešili a na straně druhé se potom v neděli všichni modlili v kostele, kde z nich měl bůh tyto hříchy sejmout. Už tehdy mi došlo, že katolická církev je skvělý nástroj k ovládání lidí. Začal jsem tehdy věřit v sílu přírody, do čehož se časem přidala i víra ve staré bohy.
Díky svým přímým předkům, kráčím stezkou germánství, jak jistě víš a stejně jako Ty, nemám předsudky vůči žádným Bohům tohoto panteonu. Kdysi jsem dělil božstva na temná, člověku spíše nepřátelská a světlá, lidem nakloněná ale postupem času jsem dospěl do dnešního stádia kdy tohle absolutně neřeším. Tohle dělení je stejně příliš umělé, protože i "temní" můžou člověka obohatit a mohou mu pomoci pochopit spousty věcí. Stejně jako den i noc mají své, tak i chaos a řád by se měli vyvažovat. Můj zájem, co se týče historie, se také časem stočil ze Skandinávie a Vikingů na pevninské Germány, ke kterým máme podstatně blíž. A ono ani na nějaké adorování vikingů jsem stejně nikdy moc nebyl :-)
Když jsem si před pár dny prohlížel fotografie, které nám do seriálu o obřadních místech poslal Tomas, moje srdce zajásalo. Tomasova lesní svatyně je přesně podle mého gusta. Je nenápadná, kráčí-li okolo člověk, který neví, že tam něco je, ani si jí nevšimne. Navíc je zasvěcená Wótanovi, jehož jednooká tvář se zde na nás dívá ze starého suchého kmene stromu a Wótan je jeden z mých oblíbených bohů.
Poprosil jsem Tomase, aby mi napsal i něco o své pohanské víře :
Pohanem, co se týče myšlení, jsem v podstatě od dětství, i když skutečné praxi jsem se tehdy nevěnoval:-). I díky své silně katolické babičce z vesnice, kde jsem trávil mnoho času, jsem jako dítě začal vnímat silné rozpory v křesťanské víře, kdy lidé na jedné straně dodržovali prastaré zvyky, kterými v podstatě hřešili a na straně druhé se potom v neděli všichni modlili v kostele, kde z nich měl bůh tyto hříchy sejmout. Už tehdy mi došlo, že katolická církev je skvělý nástroj k ovládání lidí. Začal jsem tehdy věřit v sílu přírody, do čehož se časem přidala i víra ve staré bohy.
Díky svým přímým předkům, kráčím stezkou germánství, jak jistě víš a stejně jako Ty, nemám předsudky vůči žádným Bohům tohoto panteonu. Kdysi jsem dělil božstva na temná, člověku spíše nepřátelská a světlá, lidem nakloněná ale postupem času jsem dospěl do dnešního stádia kdy tohle absolutně neřeším. Tohle dělení je stejně příliš umělé, protože i "temní" můžou člověka obohatit a mohou mu pomoci pochopit spousty věcí. Stejně jako den i noc mají své, tak i chaos a řád by se měli vyvažovat. Můj zájem, co se týče historie, se také časem stočil ze Skandinávie a Vikingů na pevninské Germány, ke kterým máme podstatně blíž. A ono ani na nějaké adorování vikingů jsem stejně nikdy moc nebyl :-)
Svatyně slouží výhradně k obětování bohům. V okolních lesních tišinách krmí Tomas lesní bytosti a duchy :
Poslední tři fotky jsou z Tomasova oblíbeného místa v Jizerských horách kam se jezdí každoročně toulat na celý víkend :
Žádné komentáře:
Okomentovat