Mikyho rozumy

VÝŠIVKA STROMU (KVĚTU) ŽIVOTA

Jako už tradičně, nevyšlo nám s Maruškou ani tentokrát na naši dovolenou zrovna ideální počasí. Omezili jsme proto počet naplánovaných výletů, pouštíme si dokumenty a věnujeme se křížkové výšivce. Maruška zdobí lidovými motivy váčky na bylinky a já se pustil do ozdobných lemovek na svojí slovanskou košili. Hodláme se společnými silami pustit i do zatím nejsložitějšího projektu, výšivky stromu života na vak, ve kterém nosím svazky posvátného pelyňku k vykuřování. Motiv stromu života prostupuje většinou mytologií, které procházejí z indoevropského základu. Na slovanském lidovém ornamentu je strom často transformován do podoby veliké rostliny s mnoha květy, ale podobně jako u stromu, i na malbách a výšivkách těchto květů se na vrcholu objevují ptáci a u kořenů dvojice jelenů. Květ života se velmi často objevuje na tzv. koutních plachtách a koutních hrncích, ale nalezneme ho i na krojích či nástěnných malbách. Svůj vzor pro výšivku jsem zkombinoval z několika různých ornamentů tak, aby co nejlépe odpovídal symbolice stromu (květu) života, tak jak jí sám rozumím.

Na samém vrcholu stromu se nachází osmilistý květ v kruhu, který symbolizuje Slunce a jasnou nebeskou říši bohů, kterou nazývali naši slovanští předci "Práv". Sluneční květ míval v lidovém ornamentu velmi často také šest okvětních lístků, ale tato osmilistá varianta může představovat nejen Slunce, ale i osm světových stran a také osm pohanských svátků a velké kolo roku.

Na každé straně slunečního květu stojí jeden kohout. Také kohout je pták s výraznou solární symbolikou. V našich pověstech a pohádkách kohout svým hlasem oznamuje východ slunce a zahání tak čerta a jiné běsy. Ze severské mytologie známe kohouta Gullinkambiho se zlatým hřebenem, který každá ráno probouzí znavené hrdiny Ódinově síni Valhalle a zlatě zářícího kohouta Vidofniho, který sedí v koruně životodárného Mimiho stromu a varuje svým křikem před útokem obrů. Ve skutečnosti je Mimiho strom nejspíš Yggdrasilem a Vidofni jen jiným jménem pro Gullinmbiho. Symbolika kohouta sedícího v koruně stromu života se objevuje nejspíš nejen v lidovém ornamentu, ale také v podobě plechových kohoutů na střechách některých domů a věží.

Každý z kohoutů na mé výšivce, stojí na květu se svastikou. Svastika je obvykle také solárním symbolem, ale v tomto případě, kde máme na protilehlých stranách svastiku levotočivou a pravotočivou, představují oba znaky polaritu dvou základních sil, které někdy nazýváme mužským a ženským principem, nebo po seversku silou ohně a ledu. Vzájemným působením těchto dvou sil se rodí veškerý život a pohyb ve vesmíru. Srdce, které je uprostřed a oba květy spojuje, je symbolem rovnováhy a souladu. Žiarislav v něm vidí symbol slovanské bohyně Lady.

O patro níž jsou další tři květy. Ty představují základní vlastnosti stromu života, tj. síly zrození, růstu a rozkvětu. Květ zvonku uprostřed je otočen kalichem vzhůru a symbolizuje tak i číši nebo pramen, který je zdrojem životní energie.

Pod třemi květy stojí u paty kmene dva jeleni. Jeleni okusují listy stromu, ale nepředstavují destruktivní sílu. Životodárná síla stromu vstupuje spolu s listy do jejich těl a oni tak mohou plnit svojí úlohu králů lesní zvěře a být pravými symboly síly a plodnosti. Jeleni stojí v naší pozemské rovině zvané "Jáv" a zastupují tak všechny živé tvory na zemi.

Kosočtverec rozdělený na čtyři pole, který se nachází v dolní části výšivky, je starým symbolem Země, který se nachází už na břiše bohyně z doby kamenné (kultura Tripillia). Čtyři body uprostřed kosočtverců symbolizují semeno, které se skrývá v půdě, připraveno vzklíčit.

Pod zemí se nachází zásvětí zvané "Náv" v němž přebývají duše předků. Duch předka, který dohlíží na správný chod života svých potomků se ve slovanském světě často objevoval v podobě hada hospodáře. Oba hadi ve spodní části výšivky představují tedy moudrost předků, která, má-li naše existence naplňovat řád světa, musí stát v samých kořenech našeho žití.