Mikyho rozumy

PELYNĚK ČERNOBÝL

Latinský název : Artemisia vulgaris

Vládnoucí planeta : Měsíc, Venuše

Lidová tradice i archeologické nálezy dokládají, že pelyněk je v celé Evropě odpradávna hojně používán k magickým a rituálním účelům. Pelyněk černobýl, který dnes většina lidí vnímá pouze jako obtížný plevel, byl u nás v minulosti velice ctěn. Lidé věřili, že pelyněk má moc zahánět zlé duchy a tak si často jeho snítku přivazovali nad domovní dveře a kouřem zapálené rostliny očišťovali sebe i rituální prostor před obřady. Při letním slunovratu si lidé splétali z pelyňku věnečky a opasky a pak je obřadně pálili ve "svatojánském" ohni. Takto se zbavovali nemocí a zlých sil, které do sebe pelyňkové věnce a pásy nasály.

Mezi devíti kouzelnými bylinami boha Wodena (Ódina) z anglosaského herbáře Lacnunga (11.stol.) je pelyněk uveden na prvním místě. V promluvě k pelyňku z téhož herbáře se říká :

Vzpomeň si pelyňku, co jsi slíbil,

cos přísahal při slavnostním slibu.

Jsi první mezi všemi, ó nejstarší ze všech bylin.

Máš moc proti třem i proti třiceti.

Máš moc proti jedu a uštknutí.

Máš moc nad zlem, které se šíří krajinou!

Dnes už bohůmžel nevíme na jaký slib se toto zaříkání odvolává, ale je vcelku jasné, že germánská mytologie obsahovala jakýsi příběh o tom, že pelyněk přislíbil lidem pomoc proti zlu. Kdy, proč a za jakých okolností, nám zůstává utajeno. Motiv rostlin, které skládají přísahu je nám ale znám například z příběhu o Baldrovi, kterého trápili zlé sny, které věštili, že bude zabit. Tehdy bohyně Frigg vyzvala oheň, železo a další kovy, kameny, zvířata, ptáky i rostliny a stromy, aby přísahaly, že Baldrovi neublíží. Přísahy se však nezůčastnilo jmelí a to stalo Baldrovi zhoubou.

Pelyněk při svých obřadech používám od roku 2009, kdy napsala Dínen na Fóru Bohyně, že četla archeologické pojednání, které uvádí, že se v některých svatyních na našem území zachovaly zbytky po (asi očistném) vykuřování pelyňkem černobýlem a jalovcem. Zpočátku jsem pelyněk stříhal na malé kousky a sypal ho na žhavý uhlík, ale při tomto způsobu bylina rychle vyhoří a zhasne a musí se stále dosypávat. Nedávno jsem ale viděl vykuřovat pelyněk šamanskou etnoložku Pavlínu Brzákovou, která používá celou rostlinu svázanou nití do svazku. Zkusil jsem to také a je to bezvadné! Svazek hoří pomalu a rovnoměrně, dá se uhasit a znovu použít při dalším obřadu. Jedinou nevýhodou je, že dýmu je opravdu hodně a tak se svazek nadá používat doma v paneláku, ale pouze při venkovních rituálech. Venku může ale směle nahradit asijské vonné tyčinky, protože vykuřuje stejně dobře, ba co dím, lépe a je to naše domácí tradiční vykuřovadlo. Zkuste to! Než pelyněk při svém obřadu zapálíte, můžete se k němu naklonit a pošeptat mu tu modlitbu z Lacnungy : "Vzpomeň si pelyňku, co jsi slíbil ..." Je to opravdu silné a je to naše.