pondělí 27. července 2020

ROZHOVOR S ANTONEM PLATOVEM – RUSKÝM AUTOREM NĚKOLIKA KNIH O RUNÁCH



Anton V. Platov (známý také jako Iggvolod) je absolventem Moskevské státní univerzity a kandidátem fyzikálně matematických věd. Zároven je spisovatelem a aktivistou pohanské renesance. Napsal několik knih a mnoho článků o posvátných tradicích staré evropské kultury.

Jak vzniklo přátelství mezi vámi a runami?

Každý archaický systém posvátného poznání má své kouzlo, nebo řekněme jakousi auru či sílu. Přicházíme-li s těmito systémy do styku, obvykle z nich tu sílu cítíme. Někdy máte ale pocit, že je vám daný magický systém cizí a jindy cítíte, že vám to prostě dává smysl, cítíte : "Ano, toto je moje."
Když jsem před čtvrt stoletím začal studovat runovou tradici, bylo to v Rusku s knihami o runách špatné, každý se tím musel "prokopávat" sám.

A kde se dalo kopat?

Existují dva druhy zdrojů.
Za prvé jsou to písemné památky. Dochované posvátné texty, popisy magických praktik v ságách, runové básně a magické knihy pozdního středověku.
Za druhé artefakty runových památek. Posvátné předměty se zaklínadly, oltářní kameny, amulety a mnohé další. Chcete-li pracovat s těmito zdroji je to obtížnější, protože staří mistři se nestarali o to, aby byly jejich výtvory srozumitelné i pro nás. Zdrojem poznání může být také skutečná magické práce. Když mluvíme o runách, přicházíme tady do styku s "balíkem sil" který nám připravili desítky generací mágů pracujících v tomto systému před námi. Při práci s runami se dotýkáme poznatků z tohoto zavazadla. Mimochodem, když už mluvíme o písemných pramenech, musíme si uvědomit, že podstatnou část runového umění v nich nenajdeme. Některé znalosti se nezapisovaly, aby se zabránilo poskvrnění posvátného poznání, a další deformace jsou způsobeny křesťanstvím.




A co jsou podle vás runy?

Za prvé jsou to znaky magického systému. Mohou nám pomoci popsat vesmír, v němž žijeme, komunikovat s ním a změnit ho, ale samotné runy jsou pouze symboly. Vezměme si například runu Isa, tedy runu Led. Je to svislá čára. Znamená to, že když někdo nakreslí svislou čáru na plot způsobí tím zmrazení? Ne, samozřejmě, že ne. Runy jsou jen znaky, pokud nemáte skutečný "kontakt" s tím, co je za nimi.

A co je za nimi?

Můžeme to nazývat vektory síly - každá runa symbolizuje některé aspekty sil světa. Můžeme také říci, že za každou runou stojí nějaké božstvo - značná část tradice spojuje jednotlivé runy přímo s konkrétním bohem nebo bohyní.
Runová magie - to je když za pomocí run provádíme změnu v tomto světě a především samy v sobě.

Co všechno může způsobit runová magie?

V severoevropské posvátné tradici nemá použití run žádné hranice - vše je dáno jen vlastnostmi člověka, který s nimi pracuje.
Proto je přesnější mluvit o runovém umění - to je mnohem širší. Rozlišujeme dvě hlavní oblasti runové praxe: poznání a proměnu světa kolem nás, a co je ještě důležitější, poznání a proměna nás samotných.




Používáte něco jako runovou gymnastiku?

Představa, že jsou runy nějakým způsobem spojeny s různými tělesnými projevy člověka - s držením těla, pohybem, hlasem znějícím v určité výšce, to není jistě od věci. Jiná věc ovšem je, že staré zdroje, kterým bychom mohli v této oblasti věřit, neexistují. Všechno, co v tomto směru děláte, stavíte na vodě. V situaci, kdy víme, že se nelze spolehnout na původní zdroj, nám nezbývá nic jiného, než osobně prověřovat vše co k tomu říkají dnešní praktici a může se nám stát, že se setkáme i se systémy, které se ukáží bezvýznamné a nepoužitelné.
Podle mého názoru bychom měli při používání tělesně orientovaných postupů v runovém umění sáhnout mnohem hlouběji. Ve škole "Nordheim" jsme úspěšně použili techniku zvanou runové konstelace, je to rozšíření Hellingerovy myšlenky, že lidské tělo je schopno přijímat a zobrazovat určité informace.

Může být práce s runami nebezpečná?

Největšímu nebezpečí jsou vystaveny dvě skupiny osob.
První z nich jsou nováčci, kteří skočili do divoké vody, ale stále ještě nevědí a jednoduše nechápou kde přesně mohou čekat potíže.
Do druhé skupiny patří ti, kteří právě propluli divokou vodou, třeba právě za mé asistence a najednou se cítí všemocní.
Velkým nebezpečím je možnost skutečného poškození sebe nebo bližního nebo podlehnutí ztrátě kontaktu s realitou.
První nebezpečná a velmi typická situace nastává bezprostředně po seznámení s runami: přečtěte si brožuru o runové magii, a cítíte se jako mág ... Hráči karet budou znát to čemu se říká štěstí začátečníků. Jenže v případě hry s runami se někdy takové štěstí vymkne - síla umožňuje začátečníkovi dělat něco čemu sám dostatečně nerozumí.
Druhá nebezpečná situace nastává, když se stanete pokročilým. V tu chvíli už má člověk sice určité znalosti a schopnosti, ale stále nemusí dobře chápat, že ponese následky toho, co dělá a proto mu může chybět jistá odpovědnost a zdrženlivost.

Co radíte lidem, kteří právě s runami začínají?

Za prvé je třeba mít na paměti, že ne všechno, co se třpytí je zlato. To platí i o knihách, které jste četli a o lidech, kteří učí.
Za druhé, poslouchejte sami sebe. Každý z nás má svůj vlastní vnitřní kompas, který mu ukazuje správnou cestu. To vám pomůže nezabloudit.
Zatřetí si pamatujte, že aplikační možnosti, které jsou s runami spojeny jsou vlastně sekundární a představují pouze jejich praktické uplatnění.




Překlad rozhovoru ze stránek :



Bibliografie Antona Platova :

  • Платов А.В. Руническая магия. М., 1994, 1995, 1998.
  • Платов А.В. Дорога на Аваллон. М., 1997, 2001.
  • Платов А.В., ван Дарт А. Практический курс Рунического Искусства. М., 1999, 2000, 2007.
  • Платов А.В. В поисках Святого Грааля: Король Артур и мистерии древних кельтов. М., 1999, 2001.
  • Платов А.В. Славянские руны. М., 2000, 2002.
  • Платов А.В. Магические Искусства Древней Европы. М., 2002, 2011.
  • Платов А.В. Тропа Предела: фантастические повести. М., 2002.
  • Платов А.В. Мегалиты Русской равнины. М., 2009.
  • Платов А.В., Таранов Н.Н. Руны славян и глаголица. М., 2010.
  • Платов А.В. Руны: два тысячелетия магической традиции. М., 2010, 2011.
  • Платов А.В. Арктическая истерия: между шаманом и берсерком. М., 2012.
  • Платов А.В. Руническое Искусство: практика. Учебный курс. М., 2012.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčastěji čtené