OBŘADNÍ MÍSTA SOUČASNÝCH POHANŮ - 6.díl
BUKOVÝ NEMETON
V dnešním dílu našeho seriálu společně navštívíme druidskou svatyni, která se nachází na Sokolovsku. Talcern, který mi snímky zaslal, kráčí pohanskou stezkou už zhruba 20 let. Od samého počátku následuje stezky keltských předků a to ho dovedlo k mnoha rozdílným duchovním směrům. Nějaký čas se seznamoval s Wiccou, později se věnoval šamanství. Devět let již pracuje a studuje s českou větví Řádu Bardů, Ovatů a Druidů. Kromě toho se nechává inspirovat i germánským pohanstvím a moudrostí staré Indie.
O místě ze snímků mi Talcern napsal :
Bukový Nemeton se neustále vyvíjí, asi před deseti lety, jsme hledali nové místo pro naše setkávání, až jednoho dne se před námi objevil nenápadný hájek na kraji lesa. Bohové vedli naše kroky a vyslyšeli naše modlitby. Ihned nás svým umístěním mezi louku a les, ale i vnitřním uspořádáním oslovil. Členitý, kamenný terén převyšuje plochý kruhový prostor, zde se zrodila myšlenka posvátného místa setkávání.
Z počátku jsme poupravili místo k táboření, následovali úpravy rituálního prostoru a vytvoření kamenného kruhu se středovým kamenným oltářem ve tvaru srdce. Po čase nás okolnosti a nevítané návštěvy skotu donutili vytvořit přírodní hradbu. Tak se pozvolna celý hájek proměňoval v posvátné místo, které měnilo i nás.
Dalším velkým činem bylo vybudování velkého kamenného labyrintu následovala úprava místa a výstavba chýše pro očistný rituál Brighitina kotle léčení (potní chýše). Posléze se součástí hájku se stal i přilehlý prostor pro chůzi po žhavých uhlících a započatá je výstavba kamenné, temné chýše.
Bukový Nemeton využívají Talcernovi přátelé většinou k oslavám svátků kola roku. Směsí popela, bylin a rozdrcených vaječných skořápek zde vysypávají velkou mandalu daného svátku, která podporuje atmosféru a koncentraci na danou oslavu. Po slavnosti ji buď uklidí nebo nechají rozplynout, jako připomenutí neustálé proměny, plynutí kola roku a pomíjivosti.
O místě ze snímků mi Talcern napsal :
Bukový Nemeton se neustále vyvíjí, asi před deseti lety, jsme hledali nové místo pro naše setkávání, až jednoho dne se před námi objevil nenápadný hájek na kraji lesa. Bohové vedli naše kroky a vyslyšeli naše modlitby. Ihned nás svým umístěním mezi louku a les, ale i vnitřním uspořádáním oslovil. Členitý, kamenný terén převyšuje plochý kruhový prostor, zde se zrodila myšlenka posvátného místa setkávání.
Z počátku jsme poupravili místo k táboření, následovali úpravy rituálního prostoru a vytvoření kamenného kruhu se středovým kamenným oltářem ve tvaru srdce. Po čase nás okolnosti a nevítané návštěvy skotu donutili vytvořit přírodní hradbu. Tak se pozvolna celý hájek proměňoval v posvátné místo, které měnilo i nás.
Dalším velkým činem bylo vybudování velkého kamenného labyrintu následovala úprava místa a výstavba chýše pro očistný rituál Brighitina kotle léčení (potní chýše). Posléze se součástí hájku se stal i přilehlý prostor pro chůzi po žhavých uhlících a započatá je výstavba kamenné, temné chýše.
Bukový Nemeton využívají Talcernovi přátelé většinou k oslavám svátků kola roku. Směsí popela, bylin a rozdrcených vaječných skořápek zde vysypávají velkou mandalu daného svátku, která podporuje atmosféru a koncentraci na danou oslavu. Po slavnosti ji buď uklidí nebo nechají rozplynout, jako připomenutí neustálé proměny, plynutí kola roku a pomíjivosti.
Fotografie jsou opravdu krásné a bude jich trochu víc.
Nejprve čtyři snímky ze svatyně připravené k loňskému letního slunovratu.
Ještě jeden snímek z výšky, ale z jiného rituálu.
Nyní několik snímků z okolí.
Nejprve dvě fotografie labyrintu.
Místo setkání.
Brighitin kotel léčení.
Zimní slunovrat - Alban Arthan.
A ještě jeden krásný závěrečný pohled na Bukový Nemeton.
Ještě musím doplnit, že za tento článek vděčíme také Airisovi, který mě s Talcernem zkontaktoval.
Díky, Airisi.
Žádné komentáře:
Okomentovat